6. 8.

068

Tak dneska naposledy. Vstávám v sedm, nechce se mi, oblékám se, nahazuju na záda batoh a potichu odcházím. Je zima, slunko právě vyšlo. Šlapu na skalnatý hřeben, dlouhé narůžovělé stíny větrných elektráren padají do údolí a rozplývají se na hladině řeky Xallas. Příbývá poutníků. Slyším hlavně španělštinu a angličtinu. Z jejich hlasu a tempa čtu lehkost. Tíha minulosti, očekávání a tajemství, která provázela posledních několik kilometrů před Santiagem, je pryč. Jde se na konec světa.

Krajina se od Santiaga postupně mění. Je méně a méně osídlená, je prázdnější, méně živá. Kopcovitý terén z hlíny a písku, bez zeleně. Blízko rozcestníku na Muxii a Fisterru stojí nové informační centrum, snídám tam a zapisuju se do návštěvní knihy. Samotný rozcestník je nenápadný. Patník se dvěma mušlemi. Trochu mě děsí, že na Fisterru zbývá ještě bezmála dvacet devět kilometrů. Začíná být nesnesitelné horko.

Městečko Cee procházím s jednou krátkou pauzou na svačinu, v pekárně si zase kupuju nějaký sladký nesmysl a je mi pak ze sebe smutno. Město samotné se zdá omšelé a poloprázdné. Až na jeho samotném konci se něco děje, na malém náměstí blízko pláže lidé cosi slaví, střílí se z děla, pochoduje se. Opět u moře, konečně!

Do očí mě štípe slaný pot, začíná mě bolet hlava a postupně i každý sval na těle. V dálce vidím Fisterru. Připadá mi nekonečně daleko. Je čtyřicet stupňů a obloha je dokonale modrá. Překonávám jeden z posledních kopců, procházím ještě jedním eukalyptovým lesem, sestupuju k pláži, která se k Fisteře stáčí jako kosa. Nechávám si u plavčíka batoh, běžím do vody. Je ledová. Je tak studená, že mi tuhnou nohy a dělá mi problém jít dál od břehu. Klečím a odvážím se ponořit jen po krk. Točí se mi hlava a z nosu mi začíná proudem téct krev. Bojím se a opatrně vstávám a otáčím se, jdu z vody.

Poslední tři kilometry. Je mi špatně, chce se mi zvracet a točí se mi hlava. Co pár metrů se zastavuju, piju vodu a odpočívám. Jsem vyřízený. Fisterra je kouzelná, ale nemám na ni náladu. Se sklopenou hlavou hledám nejbližší obchod, doplňuju vodu a cukry. Zastavuju se v infocentru, dostávám certifikát z konce světa. K majáku zbývají dva kilometry. Zdechnu. Každý metr bolí. Střídavě nadávám a směju se sám sobě. Trvá to věčnost. Oceán je dechberoucí, ale to je mi úplně fuk.

Jsem na konci světa. V nohách mám tři tisíce kilometrů. Na západ už to nejde, došel jsem na okraj Evropy. Přede mnou začíná jiný svět, inkoustově modrý. Před majákem, kde je možné za pár kaček dostat do kredenciálu poslední razítko, je parkoviště plné aut. Skupinky lidí se fotí u kilometrovníku s mušlí a třemi nulami. Nechávám se taky vyfotit. V rychlosti proběhnu výstavu v majáku, zaplatím za razítko a scházím po sklanatém srázu o něco blíž k vodě. Všude kolem jsou hromádky ohořelého oblečení a bot, popel, kruhy spálené trávy. Když poutník dojde až sem, mohl by spálit ponožky. Já je ještě potřebuju, tak alespoň slavnostně odhazuju hole ze Santiaga. Kdybych šel znovu, pořídil bych si jedny hned na začátku, fakt pomohly. Chvíli sedím, nervózní a unavený, a snažím se uklidnit a uvědomit si, kde jsem a jak jsem se tam dostal. Nejde to, tak to vzdávám, otáčím se, stopuju auto a prosím o odvoz do města. Z okna starého Fiatu se ohlížím za mizejícími vlnami.

Sedím na chodníku a čekám na autobus zpátky do Santiaga. Cestou zpět jsem přilepený na okně a pozoruju pobřeží a daleký horizont. Domlouvám si albergue za sedmnáct na noc, nejlevnější v centru.

Láká mě vidina posledního večera na Praza do Obradoiro. Za chůze skoro usínám, tak jdu alespoň na malou chvíli. U katedrály je plno lidí, posedávají na schodech, poslouchají – hraje orchestr. Kupuju jízdenku do Porta. Otáčím se a mířím do albergue. Za 17 € mám ustláno na přistýlce. Naposledy rozbaluju sadu sterilního povlečení a prostěradla, povlékám lehátko. Nemůžu usnout, bezohlední poutníci si vedle mě povídají dlouho do noci.

 

Trasa: A Ponte Olveira – Cee – Corcubión – Escaselas – Fisterra (38,5 km).

Útrata: 1692,- (lístek Finisterra – Santiago, jízdenka Santiago – Porto, oběd, večeře).

Foto

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s